Letní nebo standardní čas?

 

V neděli 29. října přecházíme z letního zpět na standardní středoevropský ("zimní") čas. Ručička hodin se ve 3:00 v noci vrátí na 2:00. V minulých letech probíhaly v Evropě debaty o zrušení pravidelného střídání času a zavedení celoročního jednotného času. Informace k této diskusi přinesl i výzkum CHPS – Proměny české společnosti. Ačkoli k zavedení jednotného času dosud nedošlo, vzniklo díky výzkumu CHPS jednoznačné doporučení, který čas by bylo vhodnější celoročně zachovat.

Co střídání času obnáší?

Pravidelné každoroční střídání standardního ("zimního") a letního času zavedlo Československo v roce 1979 z ekonomických důvodů. Cílem byla úspora elektrické energie související s prodloužením doby, po kterou je v létě denní světlo. Zatímco na konci března se posune čas o jednu hodinu vpřed a Slunce tak vychází a zapadá o hodinu později (ráno je déle tma a večer déle světlo), na konci října se čas vrátí o hodinu zpět (ráno je dříve světlo a večer dříve tma). V současné době se vede debata o tom, zda se nejedná o příliš velký zásah do přirozeného biologického rytmu člověka a zda by střídání času nemělo být zrušeno.

Biologické hodiny člověka jsou obvykle v souladu s ročním obdobím a automaticky se adaptují na změny ve střídání dne a noci. Změna času ale může synchronizaci mezi biologickým časem člověka a vnějším časem narušit. Na střídání času jsou citlivé zvláště osoby, které vstávají velmi brzy ráno ("skřivani") nebo naopak chodívají velmi pozdě spát ("sovy"). Po přechodu na letní čas v březnu jsou totiž obě skupiny v ranních hodinách méně vystaveny slunečním paprskům, které pomáhají biologický a vnější čas sladit. Nedostatečné "seřízení" biologických hodin je přitom spojováno se zdravotními problémy.

Který celoroční čas by byl pro Českou republiku vhodnější?

Pokud by bylo střídání času zrušeno a byl zaveden jednotný čas, který by byl pro českou populaci vhodnější? Standardní ("zimní") nebo letní? Touto otázkou se zabývala studie vědců z Fyziologického ústavu AV ČR a Sociologického ústavu AV ČR na datech z výzkumu CHPS z roku 2018 (plnou studii si lze přečíst na odkazu v seznamu níže). Bylo zjištěno, že vzhledem ke spánkovým rytmům českých dospělých i dětí je v případě jednotného celoročního času vhodnější zachování celoročního standardního času. Pokud by došlo k celoročnímu přechodu na letní čas, lidé by museli být během zimy delší dobu aktivnější za tmy a byli by v ranních hodinách méně vystaveni slunečnímu světlu. 

Celoroční zachování letního času by působil problém především pro děti a jejich rodiče, kteří častěji brzy vstávají, ale také pro mladé dospělé a obyvatele velkých měst, kteří naopak mají větší tendenci chodit později spát. U těchto skupin by se nejvíce snížilo ranní vystavení slunečnímu světlu a nejvíce by tak trpěly nesouladem biologického a vnějšího času. Studie navíc doložila, že u lidí s vyšším rizikem špatného seřízení biologických hodin s vnějším časem hrozí také vyšší riziko metabolických obtíží.

Kde se dozvědět více?