Zeleň máme všude kolem sebe – někdo má vlastní zahrádku, jiný zajde do parku ve městě nebo o víkendu vyrazí do hor. Pro někoho je zeleň každodenní součástí života, pro jiného spíš vzácnou příležitostí. Jak se ale skutečně liší naše návštěvy přírody podle věku nebo místa, kde žijeme? Odpovědi na tyto otázky přináší poslední vlna Českého panelového šetření domácností z let 2023 a 2024.
Práce nebo odpočinek na zahrádce
Zhruba třetina (34 %) lidí v České republice ve věku od 15 let tráví volný čas na zahrádce několikrát týdně či dokonce každý den. A naopak maximálně několikrát ročně se práci či odpočinku na zahrádce věnují zhruba čtyři lidé z deseti (43 %).
Pobyt na zahrádce je úzce spojen s věkem: mladí dospělí do 24 let se mu věnují spíše zřídka (několikrát týdně až každý den jen 14 %), avšak s každou další dekádou života se stává častější. Ve věkové skupině 65 a více let již přes polovinu respondentů uvedlo, že na zahradě tráví minimálně několik dní v týdnu, a zhruba pětina (přes 20 %) takto tráví čas každý den.
Ale i mezi staršími osobami jsou v pobytu na zahrádce rozdíly. Více na nich čas tráví lidé s lepším zdravotním stavem. Alespoň několikrát týdně pracuje či odpočívá na zahrádce téměř 60 % seniorů, kteří svoje zdraví považují za dobré. Mezi těmi, co své zdraví vidí jako špatné, je to přibližně 35 %. Pobyt na zahrádce je přitom dobrým zdravotním stavem podmíněný u seniorů výrazně více než mezi mladšími respondenty.
Práce nebo odpočinek na zahrádce jsou také zásadně ovlivněny vlastnictvím nebo možností využívat zahrádku. Zvláště mladí lidé často nemají tento způsob vyžití k dispozici. Například pouze 46 % respondentů ve věku 25–34 let vlastnilo nebo mělo možnost využívat zahrádku, u osob ve věku 65–74 let to bylo téměř o polovinu více (66 %).
Především v městském prostředí je možnost vlastnit zahradu výrazně omezená. Zatímco téměř 90 % domácností v obcích do 999 obyvatel ve výzkumu mělo k dispozici zahrádku, v případě velkých měst nad 100 000 obyvatel to bylo pouze 35 %. Tento trend se však může brzy částečně proměnit, protože kromě tradičních domácích zahrádek se začínají objevovat i komunitní zahrady. Tyto zahrady lidem umožňují zakotvit v městském prostředí a zároveň plní důležité sociální funkce (Spilková & Rypáčková, 2019).
Zahrádkaření může být lidmi ve vyšším věku vyhledáváno ze zdravotních důvodů. Studie ukazují, že zahrádkaření má výrazný příznivý vliv na psychosociální a fyzickou pohodu – podporuje sebevědomí, společenské zapojení, fyzickou aktivitu i pocit smysluplnosti (Scott, Masser, & Pachana, 2020). Dlouhodobý výzkum založený na kohortě osob narozených v roce 1921 navíc prokázal, že existuje pozitivní vztah mezi zahradničením a vyšší kognitivní výkonností ve stáří, a to i po zohlednění úrovně vzdělání a zdravotního stavu (Corley, Pattie, Deary, & Cox, 2024).
Pohyb v parku nebo zeleni
Navštěvování parku či zeleně je celkově mírně častější než pobyt na zahrádce. Alespoň několikrát týdně takto tráví čas více než třetina lidí (35 %), naopak necelá třetina (30 %) to dělá maximálně několikrát ročně. Také v případě parků a zeleně platí, že nejčastěji do nich vyráží lidé v důchodovém věku. Několikrát týdně až každý den tráví čas v parku či jiné zeleni kolem 46 % Čechů a Češek ve věku 65 a více let. Naopak u mladých dospělých do 34 let se jedná o přibližně čtvrtinu (26 %).
U starších osob je zároveň vysoký podíl těch, kteří parky či jinou zeleň nenavštěvují vůbec či téměř vůbec. Pokud tak starší lidé tráví čas v parku či zeleni, dělají to velmi často. A pokud do nich nechodí, nedělají to prakticky nikdy. U mladších skupin se najde více lidí, kteří mají návštěvu parku či zeleně jako občasnou aktivitu (několikrát ročně až několikrát měsíčně) než mezi seniory.
Frekvence návštěv parku či zeleně se odvíjí od zdravotního stavu výrazněji než pobyt na zahrádce. Zatímco na zahrádce tráví čas aspoň jednou měsíčně přibližně polovina lidí bez ohledu na zdravotní stav, aspoň jednou měsíčně vyrazí do parku či zeleně 57 % lidí se špatným zdravím, ale 75 % s výborným zdravím. Spojitost těchto aktivit se zdravotním stavem je zároveň u seniorů vyšší než u mladších skupin.
Pokud se ale lidé do parků a zeleně dostanou, může jim to významně prospět. Zahraniční studie ukazují, že podobně jako zahrádkaření má i návštěva zeleně pozitivní vliv na fyzické a duševní zdraví (Lee, Jordan, & Horsley, 2020). Nestačí však mít park pouze poblíž – důležitá je i jeho vnímaná bezpečnost a estetická kvalita. K méně zřejmým přínosům návštěv parků patří i sociální aspekty. Parky podporují mezilidské kontakty, snižují osamělost a zvyšují pocit sounáležitosti (Hunter et al., 2019). Podle citované studie hraje klíčovou roli kvalita prostředí – vyšší biodiverzita a přirozený charakter zeleně mají výrazně pozitivnější dopad než tzv. „sterilní“ zeleň.
Frekvence návštěvy přírody závisí také na velikosti obce. Jak je patrné z grafu, nejčastěji do zeleně vyrážejí lidé z malých obcí do 999 obyvatel. To může být dáno i tím, že v menších obcích je přístup do přírody mnohem snazší – někdy může být těžké přesně rozlišit, kde končí obec a začíná příroda. Je tedy nasnadě, že právě v této skupině bude častá vysoká frekvence návštěv přírody.
Pohyb v lese nebo volné přírodě
A co návštěvy lesa a volné přírody? Tento typ aktivity je celkově méně častý než pobyt na zahrádce nebo trávení času v parku. Alespoň několikrát týdně do lesa či volné přírody vyrazí zhruba pětina (23 %) lidí, maximálně několikrát ročně pak třetina (33 %). Podobně jako u návštěv parků a zeleně je pobyt ve volné přírodě vzácnější u lidí s horším zdravím.
Frekvence návštěv lesa a volné přírody razantně klesá po 75. roku věku. Téměř polovina (46 %) respondentů z této skupinu uvedla, že do lesa či volné přírody vyrazí maximálně několikrát ročně, třetina (31 %) pak nikdy nebo skoro nikdy. Na druhou stranu je v této nejstarší věkové skupině stále větší podíl každodenních návštěvníků volné přírody než u mladších věkových skupin. A to zvláště ve srovnání s mladými dospělými do 34 let.
K častějším návštěvám lesa u nejmladší věkové skupiny by mohl vést nový trend „forest bathing“. Forest Bathing, neboli japonské Shinrin-yoku, znamená „koupel v lese“ – ne však ve vodě, ale ve smyslovém vnímání přírody. Člověk se při něm vědomě a pomalu pohybuje lesem, vnímá zvuky, vůně, barvy i doteky prostředí kolem sebe. Nejde o turistiku ani sport, ale o způsob, jak se hluboce uvolnit a zlepšit své duševní i fyzické zdraví pobytem mezi stromy (Ramanan, 2018).
Závěr
Přibližně třetina Čechů a Češek od 15 let tráví svůj volný čas na zahrádce aspoň několikrát týdně. Podobná je situace u pobytu v parku či jiné zeleni a zhruba pětina vyrazí aspoň několikrát za týden do lesa či volné přírody. Mezi lidmi v důchodovém věku je ještě vyšší procento častých návštěvníků venkovní zeleně než v celé populaci, ale vysoký je zároveň podíl těch, kteří tráví čas v parcích, lesích či volné přírodě jen zřídka či vůbec.
Mezi staršími ročníky tak panuje výrazná polarizace podle navštěvování zeleně. Zatímco u mladších skupin se objevuje celá škála četností aktivit, senioři buď na zahrádkách, v parcích či v přírodě tráví čas velmi často, nebo (téměř) vůbec. Velkou roli v tom hraje zdravotní stav: četnost pobytu v zeleni se snižuje se zhoršujícím se zdravotním stavem a u seniorů je navíc tato vazba silnější než mezi mladšími. Navštěvování zahrádek, parků nebo lesa má přitom podle uvedených studií zásadní vliv na mentální a fyzický stav člověka. Udržení kontaktu se zelení a přírodou je tak důležitou výzvou zvláště v seniorském věku.
Metodologie
K analýze byl použit soubor respondentů šestého ročníku Českého panelového šetření domácností. Dotazování se zúčastnilo celkem 4 459 osob ve věku 15 a více let, kteří představují reprezentativní soubor české populace v tomto věku. V analýzách byli vynecháni respondenti, kteří neuvedli odpověď na otázky ohledně pobytu v zeleni (jednotky až nízké desítky), proto se přesné počty v jednotlivých grafech liší. Data byla pro analýzy vážena post-stratifikačními vahami. Dotazování probíhalo formou osobního rozhovoru (CAPI) nebo online (CAWI) v letech 2023 až 2024.
V dotazníku bylo zjišťováno, jak často lidé tráví čas v různých typech zeleně pomocí otázky: „Jak často se ve svém volném čase věnujete následujícím činnostem: A) Práce nebo odpočinek na zahrádce, B) Pobyt v parku nebo zeleni, C) Pobyt v lese nebo ve volné přírodě.“ Respondenti vybírali odpověď na šestibodové stupnici od „1 = Nikdy nebo skoro nikdy“ po „6 = Každý den“.
Zdroje
Spilková, J., & Rypáčková, P. (2019). Prague’s community gardening in liquid times: Challenges in the creation of spaces for social connection. Leisure Studies, 38(1), 1–12. https://doi.org/10.1080/02614367.2019.1588352
Scott, T. L., Masser, B. M., & Pachana, N. A. (2020). Positive aging benefits of home and community gardening activities: Older adults report enhanced self-esteem, productive endeavours, social engagement and exercise. SAGE Open Medicine, 8, 2050312120901732. https://doi.org/10.1177/2050312120901732
Corley, J., Pattie, A., Deary, I. J., & Cox, S. R. (2024). Gardening and cognitive ageing: Longitudinal findings from the Lothian Birth Cohort of 1921. Journal of Environmental Psychology, 97, 102361. https://doi.org/10.1016/j.jenvp.2024.102361
Lee, A. C. K., Jordan, H. C., & Horsley, J. (2020). Association between urban greenspace and health: A systematic review. International Journal of Environmental Research and Public Health, 17(18), 6869. https://doi.org/10.3390/ijerph17186869
Hunter, R. F., Cleland, C., Cleary, A., Droomers, M., Wheeler, B. W., Sinnett, D., Nieuwenhuijsen, M. J., & Braubach, M. (2019). Environmental, health, wellbeing, social and equity effects of urban green space interventions: A meta-narrative evidence synthesis. Environment International, 130, 104923. https://doi.org/10.1016/j.envint.2019.104923
Ramanan, S. (2018). Qing Li: Forest bathing – How trees can help you find health and happiness. Viking, New York, 2018, viii + 301 pp, ISBN 978-0525559856. Agriculture and Human Values, 36(2), 391–392. https://doi.org/10.1007/s10460-018-09900-3